Dlouho, opravdu dlouho jsem přemýšlela nad tím, jak kurzy pro dívky, a nejen ty, pojmenovat. A vybavila se mi tato epizoda z dětství. “Vzpomínám si, jak jsem se u babičky na zahradě, nedalekých polích a kopcích proháněla ve staré zácloně omotané kolem pasu a cítila se naprosto božsky. Princeznovsky. Ještě dnes, když zavřu oči, mohu vnímat ten letní vánek v mých dlouhých vlasech a šustění vznešené sukně, které se ozývalo při každém, i sebemenším pohybu. Bylo mi osm. Byla jsem princezna. Jsem jí. Každá jí jsme. Když jsem si lehla do trávy a pohlédla na nebe s nadýchanými mráčky, pociťovala jsem nesmírnou volnost a svobodu. Myslím, že právě tyto pocity, shrnuté v ten jeden jediný – pocit štěstí – by naše malé ratolesti měl provázet po celý jejich krásný život.”